Bertura, Bertinvest, aneb levný domov, který vás přijde setsakra draho
Tento článek možná vypadá, jako by chtěl očernit firmu Bertura či Bertinvest, či jak si právě říká. Nebo ji snad obvinit ze lži a nekalých praktik. Můžete ho ale brát také jako přiznání vlastní blbosti. Tak či onak, všechno je bohužel pravda.
Textík, který se nachází níže, se mi v hlavě honí již velice dlouho. Měl jsem v poslední době celkem dost práce (mimo jiné i se stěhováním a souzením se s Berinvestem), takže se k němu dostávám až teď. Bohužel už nevaruji zákazníky této pafirmy, kteří se do jejich drápů dostali v minulosti. Snad alespoň odradím ty, kteří by tuto hloupost chtěli udělat v budoucnu.
Stručný úvod – budeme mít dům!
Byl podzim roku 2006. Již nějaký ten pátek jsme se ženou řešili, kde budeme bydlet. Stále jsme se nemohli shodnout (moc drahé, moc malé, moc daleko…), až jsme konečně kápli na něco, na čem jsme se shodli oba a to dokonce v podstatě hned. První etapa již byla ve výstavbě, takže jsem se mohli na náš budoucí domov i přímo podívat. Za nějakých 2.300.000 Kč prodávala firma Bertura minidomečky (papírově byty – cca 90 metrů+cca 200 metrů zahrady). Pravda, z Prahy a tím méně na vesnici jsme jít nechtěli, nicméně z Noutonic to je 10-15 minut autem na Dejvickou, je to na správné straně Prahy (již pár let jsme bydleli na šestce) a vůbec – představa, že budeme mít gril na zahradě (já) a možnost pěstovat rajčata (žena), nás oba nadchla.
Na první schůzce nás lehce překvapilo, že rezervační poplatek (40.000 Kč) není součástí ceny a že v případě, že si budeme chtít vzít hypotéku na celou stavbu se nám stavba o krapítek (4 % udělají své) prodraží, ale co – stavět by se mělo co nevidět a v ideálním případě na podzim, určitě ale do Vánoc dalšího roku budeme bydlet ve vlastním.
Londýn 2008
Že prý je londýnské počasí pouhý mýtus. Že prý tam už dávno jen neprší. Povídali, že mu hráli... Ale i tak tam bylo fajn.
Ostatně komu by nebylo fajn, když nemusí skoro 10 dní pracovat. A tak, i když s menším spožděním, ale přece, sem teď házím fotky pro všechny, kterým jsem to slíbil.
A jestli o ně někdo (Maruško) má zájem, tak si je stáhněte, nechám je tu tak měsíc. Smazáno. Galerie pochopitelně zůstává.
Cestou necestou po Beskydech
Tradiční podzimní výlet do hor se, troufnu si říct, vydařil. Opět jsme si dokázali, že to dokážeme ;)
Doufám, že již všechny zúčastněné přebolel výstup na Portáš, i 25 kilometrů po československé hranici, Miloň již určitě vymyl z batohu poslední kilo bahna a pohled na cestu kolmou na vrstevnice už v nás zase chvíli nevyvolá zděšení.
Přesto, pokud si chcete tento příjemný prodloužený víkend mezi 27. a 29. říjnem připomenout, udělal jsem takový malý výběr fotografií.
Takže horám zdar a línému tempu zvlášť.
Sraz Slovanského gymnázia po 10 letech
Stárneme, co se dá dělat. Ale na straně druhé to také znamená, že máme jednou za čas legální výmluvu, proč se sejít a prolít nějaký ten mok hrdlem. Slíbil jsem pár obrázků, tak tady jsou.
Článek je určen pouze pro registrované uživatele nebo je chráněn heslem. (Heslo můžete zadat po otevření článku.)
Dovolená v Rumunsku a okolí
V druhé půlce července jsem vyrazil s kamarádem na východ. Chce-li se někdo mrknout na to jak to vypadalo, je tu pár foteček.
Koncem července bylo vedro. Fakt vedro. Prostě ideální počasí na výlet 17 let starou Sierrou bez klimatizace na jih(ovýchod). Tak jsme se vydali do Rumunska. Jana musela pracovat (chuděra, chacha :), tak jsem se na cestu vydal se svým americkým kamarádem Erikem, který u mě zrovna byl na návštěvě.
- Svatba (6.5.2006) - 16.6.2006 - Komentáře: 1
- Sraz APLEKO (14.4.2006) - 22.5.2006 - Komentáře: 1
