Použiju-li přirovnání z minulého článku, tak v tomto si řekneme asi následující: se zády od skříně si machrujte mezi kolegy, normální lidi zajímá jak to vypadá zepředu. Rozdíl je v tom, že zatímco od od skříně chceme, aby měla i poličky a šla otvírat dvířka, v případě webdesignu může jít dost často o pěkně pomalované atrapy bez funkce – a ono to projde a ba co víc: sklidí to dokonce i obdiv.
Kód nikoho nezajímá. Je to smutné, ale je to fakt.
Ať si kdo chce co chce říká, ať si mamka slzy utírá, ale můžete programovat jak Radek Hulán a psát kód jak Enigma a stejně to nikdo neocení. Můžete s tím nesouhlasit, můžete proti tomu protestovat, ale to je tak asi všechno, co s tím můžete dělat. I když jsme se minule vlastně shodli na tom, že kódovat pěkně je a) lepší, b) jednodušší, c) odděluje nás to od plev, d) doplň si sám, ve výsledku je to vlastně šumák.
„No jo furt ty s tím kódem, nejdůležitější je přece obsah“
Jasně, pokud na stránce návštěvníka udržíte a pokud jste zpravodajský portál či alespoň blog, pak jistě nakonec ano. Ale fakt si myslíte, že to, co stránky prodává je především obsah?
Bohužel pro mne si občas dělám občas naprosto nesystematické a metodikou nepodložené testování toho, jaké stránky čtenáře zaujmou. Mezi testovacími subjekty jsou má maminka, žena, kamarádi atd. a docházím k tristním zjištěním – čím jsou stránky hezčí na oko, tím se nejen těmto čtenářům líbí, ale o to víc mají a) tendenci jejich shlédnutí doporučit jiným a hlavně b) mají podstatně větší trpělivost s přizpůsobením se jim. Tzn. že jsou ochotni se naučit je ovládat i přesto, že jim tyto stránky hážou klacky pod nohy kudy jen chodí (teda toto se netýká mojí maminky, ta žádné klacky pod nohama nedává. Promiň mami, ale je to tak ;-)
Mám-li to aplikovat na naši webdesignerskou profesi – osvícený zákazník si možná rád pročte výhody a nevýhody té či oné technologie, toho či onoho přístupu atd. Koho si ale najme? Odpověď leží v onom profláklém vtipu: Máte na výběr bohatou, inteligentní a hodnou. Kterou si vyberete?
Ale co se vymlouvat na maminku…
A nakonec přichází to nejhorší – přiznání vlastního podlehnutí vizuální fata morgáně. Když otevřu pro mě novou a neznámou stránku, nejednou se načapu, jak těm krásným, byť technologicky strašným webům nadržuji. Opravdu jsem se nejednou musel klepnout přes klávesnici, abych zjevné nedostatky nepřehlížel jen proto, že to hezky vypadá.
Jistě, v ideálním případě jdou nejen grafika a kód, ale i normálně neviděný program a struktura databáze i viděný obsah atd. ruku v ruce. Ale to bychom museli žít v ideálním světě. A my v ideálním světě nežijeme. Nebo ano?
Závěr
Tudíž, pokud musíte z jakýchkoliv důvodů volit do svého družstva z nabídky kvalitní programátor/copywrighter/kodér/grafik, vždy volte jako prvního grafika. Budou se na vás koukat svrchu, ale vy budete vysmátí.
No a pak jsme vysmátí ještě my, kteří to všechno máme obsaženo v jedné osobě současně, ale to už je jiná pohádka… (Pro méně chápavé: to byl vtip. Jasný? Ne? Tak to je mi líto.)
Byla tam flash animace. Tak asi tak to je. Kod bohuzel pro lidi dulezity neni.