Původně jsem neměl v plánu zapojovat se do volební debaty, která na webu probíhá prostě proto, že tento web je zcela nový a před tím, než ho někde začnu zuřivě propagovat, chtěl jsem ho nejprve podrobit důkladnému testování v rámci jistého polooficálního provozu.
Nicméně to, co na mě vypadlo ze včerejších novin mě donutilo se ozvat.
Českomoravská konfederace odborových svazů vydala útlou brožurku s názvem „Předvolební průvodce do kapsy“ s podtitulem „Vaše životní úroveň v programech politických stran“. Ponechme stranou fakt, že si nemyslím, že by účelem odborů mělo být vydávání nějakých předvolebních průvodců i to, že je jaksi náhodou vyvedena v oranžových barvách ČSSD.
Mnohem podstatnější je, že se jedná o zcela nezakrytou podporu dvoustrany KSČSSD. Pokud snad někdy někdo toto spojení považoval za levnou podpásovku, podsouvající sociální demokracii něco, čím není, tato knížečka dokazuje přesný opak.
Naše slavné odbory nejen že naprosto rezignují na jakýkoliv neutrální status quo. V zájmu propagace naší rudé levice se neštítí ani vyloženě lhát (například tvrzením, že ODS navrhuje důchod na úrovni cca 20% průměrné mzdy, zatímco program ODS zcela jednoznačně říká, že důchod neklesne pod 42% procent průměrné mzdy), v lepším případě pak překrucovat volební programy stran tak, aby z toho sociální demokraté a komunisté vyšli ruku v ruce jako lidumilové chránící chudáky občany před pravicovými psy, kteří je chtějí roztrhat na kousky a nacpat do strojů jako součástky.
Pravdou je, že jsem ODS od svých 18 let zatím volil vždy. Prakticky pokaždé to ale bylo na základě výběru „nejmenšího zla“. ODS se prezentovala jen o hodně málo méně populisticky a její program i skutky byly jen hodně málo méně doleva než programy ostatních (zvolitelných stran).
Letos je to poprvé, kdy se nebojím říct, že volím ODS nikoliv jako nejmenší zlo, ale jako stranu s nejlepším programem. Samozřejmě, i v něm najdu věci, se kterými se neztotožňuji. To ale samozřejmě není dost dobře možné. Podstatnější je, že v letošní volební kampani ODS je jedinou stranou, která nejen říká, co by se mělo změnit, ale i jak a proč to změnit jde. Kampaň sociálních demokratů se zdrcla na výkřiky, které ještě ke všemu nejsou pravdivé (viz ODS mínus). Ostatně není asi žádným překvapením, že kampaň ČSSD tolik připomíná pamflet odborů, který mě přiměl napsat tento článek. ODS naproti tomu připravila podrobné a komplexní řešení situace, které má hlavu a patu.
Proto jsem se rozhodl přidat k iniciativě Pavla Kouta z WEBface a otevřeně říkám: Budu volit devítku, ODS. Doufám, že nás bude dost na to, aby se ODS dostala do pozice, kdy bude schopna svůj program prosadit a nemohla se při (ne)aplikaci nepopulárních kroků vymlouvat na koaliční partnery.
Nakonec, přesto, že je mi ODS v poslední době mnohem sympatičtější než dříve, nedělejme si iluze o tom, že pokud k tomu dostane příležitost, že se ráda neschová za výmluvy na jiné, tak jak to bohužel rády dělají všechny strany zleva doprava či odshora dolů.
